Jak dokáže garcinie kambodžská pomoct tvému tělu?

Garcinie kambodžská a její účinné látky

Za své pozitivní účinky vděčí garcinie účinným látkám, které se v ní nacházejí. Jde o složky jako xantony, benzofenony a organické kyseliny, které se nacházejí především v jejích plodech. Nejvýznamnější účinnou látkou je kyselina hydroxycitronová, která má protiobezitní, hypolipidemické, antioxidační a protizánětlivé účinky (Schobert and Biersack 2019; do Esprito Santo et al. 2020). Garcinie kambodžská obsahuje velké množství kyseliny hydroxycitronové, která je derivátem kyseliny citronové a lze ji najít i v jiných rostlinných druzích pocházejících z jižní Asie, jako je Garcinia indica a Garcinia atroviridis (Roongpisuthipong et al. 2007). Na trhu jsou dostupné extrakty garcinie kambodžské, které obsahují přibližně 50–60 % kyseliny hydroxycitronové a připravují se z kůry plodů (Mattes and Bormann 2000).

Jak garcinie kambodžská působí v organismu?

Garcinie kambodžská se využívá zejména kvůli svému vlivu na regulaci tělesné hmotnosti. Její antiobezitní účinky jsou výsledkem kombinovaného působení několika mechanismů: 1) potlačení biosyntézy – tvorby mastných kyselin v organismu, 2) potlačení chuti k jídlu a 3) zvýšení energetického výdeje. Tyto tři mechanismy mají vliv na snížení tvorby tělesného tuku a tělesné hmotnosti (Leonhardt and Langhans 2002; Kovacs and Westerterp-Plantenga 2006).

Syntéza mastných kyselin je energeticky náročný proces, při kterém se z nadbytku sacharidů tvoří mastné kyseliny, což ve výsledku znamená ukládání tělesného tuku. Při tomto složitém procesu se citrát musí rozložit na oxalacetát a acetyl koenzym A. Kyselina hydroxycitronová brzdí ATP citrát lyázu. Je to enzym, který je zodpovědný za syntézu, tedy tvorbu, acetyl koenzymu A, jenž je zapojen do lipogeneze – tvorby tuku v organismu (Watson et al. 1969). Tím, že kyselina hydroxycitronová brzdí účinek ATP citrát lyázy, nedochází ke štěpení citrátu a následné syntéze acetyl koenzymu A. Výsledkem tohoto procesu je snižování dostupnosti uhlíku uvolněného z konzumovaných sacharidů, který je potřebný jako první krok při syntéze mastných kyselin a cholesterolu (Berkhout et al. 1990). Zkonzumovaný zdroj uhlíku je následně přesměrován na syntézu glykogenu v jaterní tkáni. V důsledku této metabolické změny tělo vyšle do mozku signál, který vede ke zvýšení hladiny serotoninu a současně ke snížení chuti k jídlu (Asghar et al. 2006; Lopaschuk et al. 2010). Účinek garcinie, respektive kyseliny hydroxycitronové, na regulaci a potlačení chuti k jídlu tedy nastává přes zvyšování hladiny serotoninu v krvi (Toromanyan et al. 2007).

Kromě snižování tvorby tuku (Kovacs and Westerterp-Plantenga, 2006) garcinie kambodžská zvyšuje i oxidaci mastných kyselin – spalování existujících tuků (Lim et. al 2002; 2003).

Pozitivní účinky garcinie kambodžské na snižování tělesné hmotnosti, indexu tělesné hmotnosti i procenta tuku v těle potvrdily i práce z posledních let (Golzarand et al. 2020).

Shrnutí

Garcinie kambodžská je rostlina, která má díky obsahu kyseliny hydroxycitronové potvrzené pozitivní účinky v oblasti regulace tělesné hmotnosti. Užívání garcinie kambodžské potlačuje chuť k jídlu, zvyšuje spalování tuků v organismu a snižuje tvorbu mastných kyselin z nadbytku přijatých sacharidů.

I když výsledky studií potvrdily, že garcinie kambodžská pomáhá regulovat tělesnou hmotnost, je třeba připomenout, že užívání přípravků na regulaci tělesné hmotnosti je až posledním krokem, který by měl být v procesu hubnutí použit. Prvním a základním krokem při hubnutí je úprava jídelníčku tak, aby přijaté živiny byly v optimálním a vyváženém poměru a současně aby množství přijaté energie bylo nižší než vydané. Druhým nezbytným krokem je zvýšení energetického výdeje vhodnou fyzickou aktivitou s cílem zrychlit spalování tuků. Užívání doplňků na úpravu tělesné hmotnosti je tedy účinným doplňkem, který má podpořit primárně vynaložené úsilí popsané v prvních dvou krocích.