Mýty o technice cvičení a sportování
Proč mohou kolena při dřepu jít před špičku, jak dělat mrtvý tah, proč záleží na mobilitě ramen a kotníků a proč nestejná délka nohou nemusí být problém.
Při návštěvě posilovny nebo při hledání informací na internetu se často setkáváme s různými názory na to, jak „správně cvičit“, co je „správná technika“ nebo „nejlepší cvik“. Tento článek ti pomůže zorientovat se v záplavě informací a efektivně je aplikovat do tvého tréninkového plánu a pohybové praxe.
Mýtus 1: Kolena nesmí jít před špičku
Pojďme tento mýtus jednou provždy vyvrátit. Při chůzi do schodů nebo při letním badmintonu s přáteli se koleno často dostává daleko před špičku nohy. Je proto nesmírně důležité takovou pozici trénovat. Pokud je pro tebe náročné udělat hluboký dřep, začni s polovičním dřepem a postupně se propracuj k pohodlnému provedení plného dřepu, nejprve do úrovně rovnoběžné se zemí a následně ještě níž.
Mýtus 2: Mrtvý tah se dělá s rovnými zády
Při zvedání předmětů ze země, jako jsou klíče, nebo při přenášení dítěte z autosedačky se nedají vždy udržet úplně rovná záda. Je zcela běžné, že se páteř v určitých segmentech ohne. Samozřejmě nedoporučujeme zvedat maximální váhy při mrtvém tahu s páteří ohnutou do tvaru „C“. Trénování různých poloh trupu a zatěžování jednotlivých segmentů páteře při zvedání však může být vynikajícím tréninkem pro každodenní život.
Mýtus 3: Narovnaný jsem, když mám lopatky u sebe
Rameno a lopatka, tedy ramenní pletenec, mohou být nejlepšími i nejhoršími přáteli. Souhra jejich pohybů zajišťuje, že dokážeme provádět různé pohyby trupem, jako je předklon, napřímení nebo záklon. Je proto důležité trénovat všechny tyto pohyby, a nesoustředit se jen na stahování lopatek k sobě.
Mýtus 4: Nemůžu udělat dřep, protože mám tuhé kotníky
V klinické praxi jsem jako fyzioterapeut zjistil, že problémy s dřepem nemusí být způsobené jen sníženou mobilitou v hlezenním kloubu. Pohyb se odehrává v řetězci, který zahrnuje kotník, koleno, kyčel, pánev a trup. Je důležité trénovat jednodušší varianty dřepu a na začátku si pomoct cviky, jako je statický výpad nebo goblet squat (dřep se závažím drženým před tělem).
Mýtus 5: Mám jednu nohu kratší než druhou
Diagnóza nestejné délky končetin se vyskytuje poměrně zřídka. Nerovnoměrné postavení pánve, které pozorujeme u hokejistů nebo u lidí, kteří dominantně stojí na jedné noze, může vyvolávat dojem, že jedna noha je kratší než druhá. Tento jev si můžeš snadno otestovat, když se před zrcadlem postavíš na jednu nohu a sleduješ polohu své pánve. Pánev se může na jedné noze naklonit víc než na druhé, což naznačuje dominanci jedné nohy při chůzi a potřebu zaměřit se na vyvážený trénink nohou a trupu pro obě končetiny.
Závěr
Tímto článkem chceme zdůraznit individualitu každého člověka. Neexistuje jednoznačný důkaz, že by zmíněné mýty způsobovaly bolesti nebo představovaly zvýšené riziko zranění. Pokud však během tréninku pocítíš bolest nebo máš pochybnosti, doporučujeme konzultaci s odborníkem na fyzioterapii. Individuální přístup a odborné rady ti pomohou dosáhnout lepších výsledků bez zbytečného rizika zranění.
